Zátoka Ha Long

Za Halong by měly mluvit hlavně vobrázky. My jich moc neudělali. Tak aspoň stručně slovy. Ráno máme v plánu vstát minimálně o hodinu a půl dřív, abysme se cestou na loď stihli pohodlně nasnídat. V agentuře máme být v osm, takže vstáváme ve tři čtvrtě na osm, bleskově všechno naházíme do batohů, eště bleskovějc se odubytováváme, v běhu kupujeme rohlík, a v osm sme jako jediný v agentuře. Po půl hodině přichází eště jeden divnej Belgičan, po hodině přijíždí naplněnej minibus, a odváží nás směr přístav. V přístavu procházíme plovoucí restaurací, rybí farmou po uzoučkejch lávkách, vyhupujeme se na trochu zchátralou loď kotvící vedle krásný lodi z obrázků z agentury, a za lehkýho mrholení vyrážíme. Během prvních párset metrů plavby začíně opravdicky pršet. Dan si cestu moc užívá. Prej je mu blbě, pořád vzdychá, ale během pár minut usíná, a je klid. Budim ho na první procházku po jeskyni, pak druhou procházku po jeskyni, uděláme pár mysteriózních obrázků Ha Long v dešti, obědváme docela fajný ryby, závitky, olihně, rejži špenát a tak, Izraelci si vaří košer polívku z pytliku v košer hrnci s košer kuskusem. Pak je v plánu kayaking. V silnym dešti s trochou hromů a blesků zvláštní zážitek. Eště mokrý si ujišťujem, co tušíme už od rána, že dvoudenní tůru sme si z celý lodi zaplatili jenom my. Pro zbytek výpravy doráží loď zpátky do přístavu. Nám se vaří večeře, a počasí se krásně jasní. V podvečer vznikaj první obrázky Ha Long bay bez deště. Romanticky večeříme, je nám připraveno lože, my vytahujem sedmičku vodky Ha Noi, tu kolem osmý hodiny dorážíme, v půl devátý už sme v limbu. Ráno v šest snídám mravence, kterej se mi debil motal kolem držky, a já ho rozespalej zdlábnul. Kyselej. Posádka nám vaří opravdickou snídani, nudlovou polívku s krevetama. Domlouváme si u kapitána lišácky, že nás neodvezou zpátky na ostrov, ale přímo do Ha Long city, kde máme v plánu chytit bus do Ninh Binh. Za to nás pak ovšem náležitě zkásnou. Vyrážíme! To už svítí sluníčko. Na loď nám přivázali kayak, a hurá vstříc dalším romantickejm zážitkům. Za sluníčka a jasný oblohy vypadá zátoka trošku jinak. Opalujem se na střeše, moc obrázků neděláme, páč sme už taky řádně unavený. Doplouváme do ňáký laguny, kde nás sázej na kayak, a ženou nás do jeskyní. Těma proplouváme, a nacházíme krásný zátočinky plný vodpadků. Jedna jako druhá. Cestou zpátky k lodi potkáváme hejno jarních závitků, asi zbytky od večeře. Na lodi nás čeká voběd. Krabi, zelí zase ňáká oliheň rejže.. Dost šmačný! Odváží nás do přístávku u jeskyně, tam nás přebírá asi desetinásobně větší loď. Na tý zvládáme cestu do na dohled vzdálenýho Ha Long city za pěkný tři hodiny. Tam eště v přístavu lovíme mototaxi na busnádraží, za půl hodiny už sedíme v minibusu do Ninh Binh. Asi stopadesát kilometrů, čtyři hodiny čistý hrůzy. Celou cestu v protisměru, klakson si moc neodpočinul..

ňáký fota