Hue

S holkama od Vandy se slozite (protoze mi dosel vietnamskej kredit) domlouvame, kde ze bysme se mohli ubytovat. Zjistujem, ze vsechny hotely se tam menujou stejne, a stejne tak vsechny ulice, ve kterejch ty hotely lezej. Ke vsemu tenhle hotel byl v jiny ulici, nez mel adresu. Pul dem pesky, odmitame mototaxiky. Na chodniku se o svuj skutrik opira pan. Vola na nas, ze neni taxikar, a odkudpa ze sme. Ceskoslovensko rikame, on "Paraha". Husty, to tu zas tolik lidi netusi. Pan rika, ze je ucitel, ze ma dceru provdanou do prahy, bla bla.. A ze jakou menou tam platime. Koruny ho nezajimaj, tak se pta Nemky stojici opodal. Eura uz mu rozsviti kukadla, ale nemka zadny u sebe nema. Dan pohotove vytahuje tri euraky, a nasklada je panovi na dlan. Ten celej veselej, ze nas provede po hue, ze si dame sraz ve dvanact. A Danovi, ze misto eur koupi naky piva. Na zbytek cesty berem mototaxi, pac uz sme cely rozpusteny. Odchytavaj nas ctyri sympatacky, ukazujou nam hotel, my se ubytovavame. Ve dvanact sme na smluvenym miste, a pan nikde. Kdo by to byl cekal! Tak vyrazime uplne samostatne na prohlidku mesta. V citadele se nechavame unest panem s riksou, na kterou se ve dvou dost slozite naskladame, do blizky restaurace. Tam spapame kraba, salat z bananovejch kvetu s krevetama a nakou volihen asi. Pak v prisernym desti opet na rikse k brane do citadely, kde na nas devcata uz cekaj. Prochazime historicky centrum s palacema. Odpoledne se rozplizne v bloumani a nicnedelani, vecerime v jednom z milionu "Why not" baru ve Vietnamu. Holky vyuzivaj akce tri plus jeden koktejl zdarma, my s danem sme verny pivu a nakejm ostrejsim blbostem. Nase tuseni, ze s holkama bude zabava se ukaze byti spravny, takze se je rozhodnem sledovat, dokud je nebudeme srat. S Danem predvedem skutecny mistrovstvi v poolu, sme pro smich celymu baru. Nak nam to moc nevadi. Cast z holek mezitim odchazi spat domu, my se snazime zaplatit divnej dlouhej ucet, asi tri ctvrte hodiny resime nedorozumeni. Mne to neba, tak ve vedlejsim kramku usmlouvam vodku Ha Noi za sedesat dongacu, a party muze pokracovat. Druhy den rano jsme vsichni svezi jak rybycky, takze misto prohlidky zbytku mesta radsi pospavame a polehavame. K obedu nas podvedou extradivnym jidlem v blizky restauraci, kafe, a uz nas vyzvedava pred hotelem bus do Hoi An.