Sapa

Z Hanoie sme jeli vlackem. Docela drahym vlackem. V kupe se ctyrma mekkejma postylkama sme byli s izraelskym pareckem. Pres vsechen komfort sme se moc nevyspali, pac sme spali primo nad napravou, a sousedili sme s dieselmotorem lokomotivy. Vlak nas vyhodil asi v pet rano na nadrazi v Lao Cai, v podstate hlavnim transitnim mestem mezi Vietnamem a Cinou. Hned na nadrazi sme si myspulinsky chytli minibus, kterej nas hodil asi za tricet korun do Sapy. Diky tomu sme byli z ranni davky turistu v Sape mezi prvnima a stihli si zaridit pokoj v "Lonely planet's pick" hotelu Pinocchiio. Za peknej vyhled sme si priplatili pet dolaru, takze za noc dohromady po nas chteli zavratnejch patnact USD. Usmlovavame taky nakej trip za indianama na zitrek. Do asi deseti hodin, nez sme se mohli ubytovat, sme zevlovali kolem, a po ubytovani sme v zevlovani pokracovali. Danovi tou dobou vyvrcholily zdravotni potize, tak sme behem nicnedelani vyzkouseli nekolik podniku a jejich hajzliku. Spapali sme co sme videli, ja trochu poscvicil vietnamstinu, a domluvili sme na vecer pivo s mym kamaradem medikem Tomasem, kterej byl nahodou ve meste taky. Ten pro nas objevil trh, kde sme sezrali polivku. Pak mirime na par bia hoi, coz je dost levny uplne cerstvy pivo, toceny primo ze sudu, hnany jenom gravitaci. Tech do sebe za prispeni Tomasovejch nemeckejch kamaradu dostaneme nekolik litru, nechame tam kazdej dvacku, a dem se dostouchnout na roztomily vietnamsky bbq. Srabi si vsichni davaj veprovy a kureci masicka, maximalne se odhodlavaj k cukete. Ja objevuju mezi nabizenejma pochoutkama samy divny veci, za pomoci slovnicku zjistuju, ze na spejli sou napichnuty vrabci, ze to maly kuratko je holub a ze strevovej spiz je veprovej. Holuba a vrabce si zapisuju do denicku, posprechtime s vietnamskou obsluhou, slusne odmitnu nabidku k snatku od dcery pani vladkyne grilu, a dem spat, pac rano musime brzo vstavat na cestu za indianama..